Patrik pozoroval krajinu a přemýšlel co ho v Bratislavě asi čeká. Pracovně věděl, ale jak ho přijmou. Určitě jsou tam lidi, kteří čekali, že místo obsadí někdo z nich. Bude to dost složité, rozmotat mezilidské vztahy na novém pracovišti. Takové a jiné myšlenky mu běžely hlavou.
Konečně Bratislava - Hlavní nádraží. Že ho bude někdo čekat, říkali.. No a kdyby i nečekal, tak taxánem to zvládne i sám, ne? Jen co se dopravní kancelář vykecala už slyšel, že se má dostavit štandopéde na informácie. Tak se šel dostavit. Chlápek už mu šel naproti. Vitajte na Slovensku, pán Kratochvíl. Ja som Černák, vodič. Ruce, úsměvy a sápal se mu po jeho padákovce. Tam měl Patrik vše co potřeboval na začátek. Stačí když mě odvezete, pane Černák, a šli. Najprv Vás mám najskôr ubytovať a zajtra o ôsmej pre Vás prídem. Na deviatu Vás čaká pani riaditeľka. Fajn, funguje to, pomyslel si Patrik.
Hotelík útulný, spíš rodinný penzión. Vybalil, fotku Alice na stolík, sprcha, a natáhnout se. Už se nevzbudil. Ráno zavolal Alici, cesta, proč se neozval, že ho miluje, že on jí víc, znáte to určitě. V půl devátý byl na centrále. Připadal si dost blbě. Řidič vešel na sekretariát a představil ho sekretářce. Sadkajte si pán Kratochvíl. Pani riaditeľka má ešte poradu. Měla tak čtyřicet, ale pěstovaná. Všimnul si oznámení z tiskárny – Tu nefajčíme. A asi deset vykřičníkú. Díky paní, já počkám venku, viděl jsem tam popelník, řekl. Usmála se.
Vyšel ven a zapálil si, poděkoval Černákovi a postával. Najednou snad všichni museli něco vybavit v jiné kanceláři.Tak se podívejte, pomyslel si Patrik. A chtělo se mu smát. Za chvíli už byl už u šéfový. Představovačka s vedením, ruce, všechny je těšilo, všichni ho rádi poznali. Evidentně je to ale moc netěšilo. Potom se šéfovou bla, bla a šla ho představovat po kanclících. Neutrální stisky rukou i pohledy. A najednou změna. Usmáté oči, pevný stisk ruky. Ja som Marika.
3. časť klik
Komentáre
nemozes
Milo - dobre to pokračuje...
Hani ))))
Martha, Hani
nikdy som nemala sefovske chutky:)
Milo
dobréé
Milo